Reakce od Boba Pumpra na článek od Vladimíra Žváčka
18.01.2001
,
Žváček Vladimír
,
18903
Bob Pumpr versus Vladimír Žváček nad tématem Stodola
Jedna z reakcí na můj článek přišla od jednoho z organizátorů od Boba Pumpra z Dvorany Country Dancers Praha. Jelikož jsme slíbili, že necháme prostor všem, kteří se k tomuto tématu chtějí vyjádřit, tak zde uveřejňujeme barevným písmem Bobovy poznámky.
Proběhl první ročník postupové soutěže Stodola. Soutěž měla být netradiční, se širokým záběrem, povzbuzující ....
R
Snad všechna očekávání splnila. Některá však bohužel v negativním slova smyslu. Pokusím se o objektivní náhled na soutěž Stodola a pod čarou i na náhled subjektivní.
Dovolím si říci něco málo o své osobě. Je mi 30 let, deset let jsem členem TCS Ryengle, šest let jejím vedoucím. Se souborem jsme prošli cca 30 soutěží s různými zaměřeními (country, společenské, show ). Jako jednotlivec jsem nahlédnul do zákulisí těchto soutěží. Proto si dovolím zde posoudit soutěž Stodola 2000.
Nejprve pozitiva :
1) Postupová soutěž je příjemnou motivací pro slabší soubory, mají větší šanci si zasoutěžit a porovnat se s ostatními.
2) Stodola povzbudila country tancování u nás. Svojí obsáhlostí zavanula i na ty nevzdálenější konce naší republiky.
3) Dobrou organizací semifinále a finále pozitivně naladila tanečníky kteří nastoupili v soutěžní klání plni očekávání.
4) Způsobem finálového představení souborů otevřela novou kapitolu stylu soutěžení.
A teď několik připomínek :
1) Absence jasných pravidel.
2) Složení a hodnocení poroty.
Protože jde o první ročník podobné soutěže, je třeba vyvarovat se některých chyb, kterých se občas každý pořadatel dopustí.
Ad 1) Je potřeba mít jasný soutěžní řád. Může být i špatný, ale musí být. A neměl by se v průběhu soutěže zásadně měnit. To se bohužel nestalo. Nejprve nebyla pravidla takřka žádná jen rozdělení na tři skupiny country, clogging, příbuzné styly a představa krajská kola, semifinále a finále na Barče. Původní představa Jeffa vyhodnocení osmi postupujících a pak už jen večerní exhibice - nakonec vzala za své. Možná je to škoda, možná je to správně. To ukážete až vy, kteří jste soutěží prošli a můžete se k ní vyjadřovat.
Soutěžní řád se rodil těžko. Dlouho chyběla jeho psaná forma. Až po několika schůzkách krajánků se objevila jeho první podoba ve Cvaku. A pak následovala celá řada změn. Početní omezení. Desetiminutový program, který se původně měl hodnotit pouze v semifinále, se posunul až do hodnoceného finále. V semifinále se má soutěžit opět ve třech kategoriích tak, jak soubory postoupili z krajských kol a z nich postupovat. Přistupuje podmínka, že ve finálové desetiminutovce se má objevit alespoň část předtančení, s kterým soubor postoupil. Po několika krajských kolech se objevuje zpráva, že soubory mohou znovu obsadit všechny kategorie v semifinále bez ohledu na to, z které kategorie postoupili. Zhruba měsíc před semifinále padá povinnost uvést ve finálové desetiminutovce část vyhodnoceného předtančení. A pár drobnějších změn, které nejsou až tak podstatné.
J.P. Tady se nedá moc co argumentovat, připomínky jsou oprávněné a v podstatě je cítím stejně.
Co je však podstatné v pravidlech soutěže zcela chyběla část, kterou potřebovala porota vymezení kategorií, co v které hodnotit, nejasný byl i způsob určení postupu do semifinále. Porotě nebyly dány korektní mantinely.
J.P. Připomínka je sice oprávněná, nicméně těžko řešitelná. Pokud budeme hovořit o country tancích, neexistuje hranice odkud a kam kategorie sahá. Tento druh tancování vychází z lidového tance a hranici stylizace má každý svojí. Pokud budeme chtít tyto mantinely stanovit, znamená to směr blížící se ke společenským tancům. Jako příklad poslouží obyčejná polka. Ve společenském tanci se mantinely pro polku vytvořily a mě připadá, že se na to nedá již dívat. Poloha hlavy, poloha pravé a levé ruky, kladení nohou atd Nesmysl !!!
Pokud chceme dělat country tance pro radost, nemůžeme si dovolit příliš škatulkovat.
Na druhou stranu musím dát za pravdu, že jsou extrémy, které se mi zdají příliš.
(Podtrhuji, že se zde svěřuji se svými osobními pocity). Mám na mysli například cheerleaders. To je věc, kterou do country zatím nejsem schopen řadit. Naproti tomu Jirka Vašák má pocit, že to již do country patří. A kdo se může jmenovat soudcem a říci je to tak a tak. Na to neexistuje dostatečně kompetentní člověk. Když budu soutěž připravovat sám, udělám to podle sebe. Kdo chce přijet soutěžit musí tolerovat můj názor. Ovšem soutěž byla kolektivní prací a museli jsme se tolerovat navzájem. A myslím si, že tolerance je v daném problému to jediné a možné východisko.
Některé ze změn se projevily negativně již při přípravě souborů na kraj, neřku-li na semifinále. Jen část souborů předvedla ve finálové desetiminutovce nějakou jinou prezentaci, než jen za sebou seřazená vystoupení ze semifinále.
J.P. Co by soubory měli dělat jiného ? Nechceme přece dělat soutěž v divadelních představeních. A do semifinále šli všichni s tím nejlepším co měli, pak je jen šance do finále přidat něco navíc. A to většina souborů udělala.
Ad 2) Po rozpačitě přijatém výroku poroty o pořadí a postupujících v pražském kraji asi všichni ocenili změnu složení semifinálové poroty směrem k odborníkům. Jedinou vadou byla přítomnost paní Živany Vajsarové. Již v pražském krajském kole byla přijímána s rozpaky.
Ze všech zkušeností načerpaných v soutěžích je jeden závěr pro pořadatele jasný : V porotě nemohou být vedoucí a choreografové soutěžících souborů, stejně jako příbuzní soutěžících, jejich životní partneři či jinak provázaní lidé. Z hlediska obecné veřejnosti si myslím, že osobnost paní Živany byla vnímána (obzvlášť po veřejném prohlášení, že je sestrou J.Bonuše) negativně. Občas je pořadatel nucen porušit některá z výše uvedených kritérií, ale pokud to lze, je dobré se jich vyvarovat.
J.P. Tato zmínka o paní Vajsarové mě velice nemile překvapila. Paní Vajsarová nebyla v porotě proto, že je sestrou Jasana Bonuše, ale pro své taneční vzdělání a zkušenosti. Pokusili jsme se porotu sestavit z odborníků a to se nám podařilo. Dovolím si možná nepříjemnou otázku, ale v tomto případě je na místě. Kolik porotců na soutěži Pardubická Ryengle absolvovalo studium tance na AMU ? Odpovězte si sami, protože já si nejsem jistý. Řekl bych, že nikdo. Co se týče vedoucích souborů v porotě atd. Je divné, že tato připomínka přichází od pořadatelů Irského dne v Pardubicích, kdy v porotě zasedli jak Tereza Bachová (vedoucí a choreografka soutěžícího souboru Kaskáda), tak Ivan Bartůněk (vedoucí a choreograf souboru Quadrilla).
Někoho možná překvapí poměr 5:2 ve prospěch odborníků ze Slovenska. Je to však pochopitelné, celá česká špička se účastnila soutěže.
Porota neměla lehkou práci, již zmíněná absence mantinelů v pravidlech soutěže (soutěžním řádu) jí dávala možnost různých hodnocení. Semifinálové hodnocení bylo alespoň trochu definováno rozdělením do kategorií, ale finále již bylo zcela bez pravidel a tak udělené umístění bylo vnímáno s viditelnými rozpaky.
J.P. Již jsem se zmínil o mém názoru na škatulkování v country tancích a na pro mě extrémní country styly, ale porota byla vybrána tak, aby byla schopna svého vlastního úsudku i bez mantinelů a tabulek. Ostatně na každé soutěži je hodnocení neobjektivní. Vždy záleží jen na porotci jak si co zhodnotí. A je jedno, zda-li se řídí tabulkami, nebo ne.
Porota by měla hodnotit veřejně. Slova o tom, že porada se poradí o pořadí nebo o postupu nevzbuzují příliš pocit objektivnosti.
J.P. Tady je nutné říci, že porotě se buď věří nebo ne. Pro mě jako vedoucího souboru byla porota 100% (a to bych musel říci i jako poražený). Ve finále si každý z porotců udělal své vlastní hodnocení. Pokud měl někdo zájem, hodnocení poroty bylo po soutěži k dispozici a také jsme ho dali k zveřejnění na www stránky taneční skupiny Ryengle. A jestli se chce porota poradit, tak k tomu má důvod. Krom toho se na finále okamžité známkování nikdy neslíbilo.
Tolik asi k objektivnímu hodnocení.
J.P. Je toto hodnocení opravdu objektivní ? Vždyť jde jen o (čí ?) názor.
__________________________________________________________________
A teď tedy subjektivní hodnocení aneb moje názory na Stodolu 2000 :
1) Neustálé změny pravidel nás trápily po celou soutěž, ale svým způsobem nám pomohly díky nim vznikl Mountain Dance nejlepší Country choreografie v republice.
2) Ano, říkám nejlepší, protože kdyby soutěžní řád obsahoval definici country kategorie, musel by nutně říci, že country tanec nemůže obsahovat velkou část cloggingových kroků. Protože porota toto omezení neměla, hodnotila semifinálové vystoupení Dvorany C.D. jako lepší.
J.P. Nechci vypadat za nafoukance, ale pokud vím, jedním z největších center vzniku amerického country tancování byly v USA Appalačské hory. Já jsem tam byl, a viděl. Jasan Bonuš i prof. František Bonuš také. Clogging v tradiční formě tam patří. A to od začátku. Stačí se jen trochu více vzdělat v daném oboru. Sám zasedám mnohokrát v porotě a na danou věc (clogging v country choreografii) mám takový názor. Clogging nesmí být vedoucím prvkem choreografie. A to v choreografii Dvorany C.D. nebylo. Pokud někdo vytvoří moderní country choreografii a vloží do toho clogging, buck dancing , tak je to o něčem jiném. Více nemám potřebu komentovat.
3) Hodnocení finále opět bez psaných omezení vedlo k tomu, že druhé místo v country soutěži získala skupina, která country vůbec netancuje a zvláštní ohodnocení získá skupina která se věnuje pouze cloggingu. To však není vinou poroty, ale pořadatelů, kteří určili soutěžní pravidla.
J.P. *** Pokud na soutěži dojde k tomu, že soubory, které se umístí na předních místech plně zapadají do pravidel soutěže, nemyslím si, že je to důvod k nespokojenosti. S takovou eventualitou se muselo počítat. Zda-li stejnou věc umožní pravidla v příštích letech je otázkou jednání, ale v letošním ročníků je nutné říci je to v pořádku.
Co se týká Cloggingové fantazie, ta zatančila ve finále pouze jedno taneční číslo. Z toho důvodu byla odsunuta na konec finálového pořadí. Ovšem porota se shodla, že kvalita čísla se s posledním místem neslučuje a proto se rozhodla pro zvláštní ocenění. Podle mého názoru si to Cloggingová fantazie plným právem zaslouží a již dnes (průměrný věk tanečnic bude okolo 16 let), díky své cloggingové technice, může být dobrým vzorem většině cloggingových skupin.
4) Soubory, které projevili alespoň jistou dávku fantazie pro tvorbu desetiminutovky nebyly hodnoceni příliš příznivě Caramella, Ryengle, Quadrilla. Kupodivu více vavřínů posbíraly skupiny, které si nedaly příliš práce a seřadili pouze jednotlivá vystoupení za sebe, bez náznaku nějakého propojení. Ale to jsem zase u způsobu hodnocení.
J.P. Správně je zde řečeno, že se jedná o způsob hodnocení. Do toho nemáme nikdo právo zasahovat. Pokud zde mohu vyslovit svůj názor, je takový. Již zmíněné soubory sice předvedli jistým způsobem dramaturgické ztvárnění, ale je třeba věnovat pozornost také taneční technice.
V případě Quadrilly Brno zde šlo o hezký nápad choreografa, ale nedokonalé uskutečnění.
5) Slovenští odborníci byli sice nestranní, ale přišlo mi, že jsou všichni na jedno brdo. Alespoň tak soudím na základě zaměření jejich souborů. Asi by se dala nalézt větší pestrost.
J.P. Je otázkou, zda-li je podmínkou pro porotu mít odlišné názory.
6) Je škoda, že porota nehodnotí veřejně. Rozhodně by to prospělo prestiži soutěže.
J.P. Věc názoru.
V Pardubicích dne 11.12.2000
Vladimír Žváček (Tom)
Připomínky napsal Bob Jan Pumpr.
|