Názor na Stodolu 2000
11.12.2000
,
Žváček Vladimír
,
18627
z pozice Vladimíra Žváčka, vedoucího TCS Ryengle
Proběhl první ročník postupové soutěže Stodola. Soutěž měla být netradiční, se širokým záběrem, povzbuzující ....
Snad všechna očekávání splnila. Některá však bohužel v negativním slova smyslu. Pokusím se o objektivní náhled na soutěž Stodola a pod čarou i na náhled subjektivní.
Dovolím si říci něco málo o své osobě. Je mi 30 let, deset let jsem členem TCS Ryengle, šest let jejím vedoucím. Se souborem jsme prošli cca 30 soutěží s různými zaměřeními (country, společenské, show ). Jako jednotlivec jsem nahlédnul do zákulisí těchto soutěží. Proto si dovolím zde posoudit soutěž Stodola 2000.
Nejprve pozitiva :
1) Postupová soutěž je příjemnou motivací pro slabší soubory, mají větší šanci si zasoutěžit a porovnat se s ostatními.
2) Stodola povzbudila country tancování u nás. Svojí obsáhlostí zavanula i na ty nevzdálenější konce naší republiky.
3) Dobrou organizací semifinále a finále pozitivně naladila tanečníky kteří nastoupili v soutěžní klání plni očekávání.
4) Způsobem finálového představení souborů otevřela novou kapitolu stylu soutěžení.
A teď několik připomínek :
1) Absence jasných pravidel.
2) Složení a hodnocení poroty.
Protože jde o první ročník podobné soutěže, je třeba vyvarovat se některých chyb, kterých se občas každý pořadatel dopustí.
Ad 1) Je potřeba mít jasný soutěžní řád. Může být i špatný, ale musí být. A neměl by se v průběhu soutěže zásadně měnit. To se bohužel nestalo. Nejprve nebyla pravidla takřka žádná jen rozdělení na tři skupiny country, clogging, příbuzné styly a představa krajská kola, semifinále a finále na Barče. Původní představa Jeffa vyhodnocení osmi postupujících a pak už jen večerní exhibice - nakonec vzala za své. Možná je to škoda, možná je to správně. To ukážete až vy, kteří jste soutěží prošli a můžete se k ní vyjadřovat.
Soutěžní řád se rodil těžko. Dlouho chyběla jeho psaná forma. Až po několika schůzkách krajánků se objevila jeho první podoba ve Cvaku. A pak následovala celá řada změn. Početní omezení. Desetiminutový program, který se původně měl hodnotit pouze v semifinále, se posunul až do hodnoceného finále. V semifinále se má soutěžit opět ve třech kategoriích tak, jak soubory postoupili z krajských kol a z nich postupovat. Přistupuje podmínka, že ve finálové desetiminutovce se má objevit alespoň část předtančení, s kterým soubor postoupil. Po několika krajských kolech se objevuje zpráva, že soubory mohou znovu obsadit všechny kategorie v semifinále bez ohledu na to, z které kategorie postoupili. Zhruba měsíc před semifinále padá povinnost uvést ve finálové desetiminutovce část vyhodnoceného předtančení. A pár drobnějších změn, které nejsou až tak podstatné.
Co je však podstatné v pravidlech soutěže zcela chyběla část, kterou potřebovala porota vymezení kategorií, co v které hodnotit, nejasný byl i způsob určení postupu do semifinále. Porotě nebyly dány korektní mantinely.
Některé ze změn se projevily negativně již při přípravě souborů na kraj, neřku-li na semifinále. Jen část souborů předvedla ve finalové desetiminutovce nějakou jinou prezentaci, než jen za sebou seřazená vystoupení ze semifinále.
Ad 2) Po rozpačitě přijatém výroku poroty o pořadí a postupujících v pražském kraji asi všichni ocenili změnu složení semifinalové poroty směrem k odborníkům. Jedinou vadou byla přítomnost paní Živany Vajsarové. Již v pražském krajském kole byla přijímána s rozpaky.
Ze všech zkušeností načerpaných v soutěžích je jeden závěr pro pořadatele jasný : V porotě nemohou být vedoucí a choreografové soutěžících souborů, stejně jako příbuzní soutěžících, jejich životní partneři či jinak provázaní lidé. Z hlediska obecné veřejnosti si myslím, že osobnost paní Živany byla vnímána (obzvlášť po veřejném prohlášení, že je sestrou J.Bonuše) negativně. Občas je pořadatel nucen porušit některá z výše uvedených kritérií, ale pokud to lze, je dobré se jich vyvarovat.
Někoho možná překvapí poměr 5:2 ve prospěch odborníků ze Slovenska. Je to však pochopitelné, celá česká špička se účastnila soutěže.
Porota neměla lehkou práci, již zmíněná absence mantinelů v pravidlech soutěže (soutěžním řádu) jí dávala možnost různých hodnocení. Semifinalové hodnocení bylo alespoň trochu definováno rozdělením do kategorií, ale finále již bylo zcela bez pravidel a tak udělené umístění bylo vnímáno s viditelnými rozpaky.
Porota by měla hodnotit veřejně. Slova o tom, že porada se poradí o pořadí nebo o postupu nevzbuzují příliš pocit objektivnosti.
Tolik asi k objektivnímu hodnocení.
__________________________________________________________________
A teď tedy subjektivní hodnocení aneb moje názory na Stodolu 2000 :
1) Neustálé změny pravidel nás trápily po celou soutěž, ale svým způsobem nám pomohly díky nim vznikl Mountain Dance nejlepší Country choreografie v republice.
2) Ano, říkám nejlepší, protože kdyby soutěžní řád obsahoval definici country kategorie, musel by nutně říci, že country tanec nemůže obsahovat velkou část cloggingových kroků. Protože porota toto omezení neměla, hodnotila semifinalové vystoupení Dvorany C.D. jako lepší.
3) Hodnocení finále opět bez psaných omezení vedlo k tomu, že druhé místo v country soutěži získala skupina, která country vůbec netancuje a zvláštní ohodnocení získá skupina která se věnuje pouze cloggingu. To však není vinou poroty, ale pořadatelů, kteří určili soutěžní pravidla.
4) Soubory, které projevili alespoň jistou dávku fantazie pro tvorbu desetiminutovky nebyly hodnoceni příliš příznivě Caramella, Ryengle, Quadrilla. Kupodivu více vavřínů posbíraly skupiny, které si nedaly příliš práce a seřadili pouze jednotlivá vystoupení za sebe, bez náznaku nějakého propojení. Ale to jsem zase u způsobu hodnocení.
5) Slovenští odborníci byli sice nestranní, ale přišlo mi, že jsou všichni na jedno brdo. Alespoň tak soudím na základě zaměření jejich souborů. Asi by se dala nalézt větší pestrost.
6) Je škoda, že porota nehodnotí veřejně. Rozhodně by to prospělo prestiži soutěže.
V Pardubicích dne 11.12.2000
Vladimír Žváček (Tom)
|