Jednoho dne jsem se rozhodla, že své mamce ukážu, jak vypadá taková irská taneční show. Díky našemu Štefymu jsem na poslední chvíli sehnala ještě lístky, a tak nic nebránilo tomu, abychom vyrazily za kulturou, neboť webové stránky taneční skupiny Merlin slibovaly velkolepou show.
Dynamická a působivá taneční show, ve které ožívá příběh staré keltské legendy o lásce člověka a víly. Tvůrci programu připravili dokonalý koktail pro všechny smysly. Pulzující energie mládí se spojuje s opojnými pocity radosti a smutku. Charakteristická irská hudba spojená s taneční virtuozitou, rafinovaná práce nohou, strhující rytmus a údernost irského stepu to vše vytváří dokonalou taneční show. (převzato ze stránek www.mysteryofthedance.com)
Po usazení do pohodlných křesel pardubického divadla jsem už napjatě očekávala první tóny chytlavých irských melodií. Po zaznění gongu a zhasnutí světel se divadlo utopilo do tmy a po temné minutce se na jevišti objevili první tanečníci. Zpočátku na mě působili trochu nejistě, ale po prvních minutkách se většině na tvářích rozlinul krásný úsměv, který jim vydržel až do konce představení.
Protože trochu snažím tancovat irské tanečky nemohla jsem se zpočátku zbavit toho, abych jim neustále zírala jen na jejich kmitající se nožky, ať při stepových úderech či při softových variacích.
Pokud se podívám zpětně a nezaujatě na toto vystoupení, musím smeknout před tanečníky. Odtancovat 80 minut v cca devíti lidech je opravdu, z mého pohledu, chvályhodný výkon. Celé představení se neslo v rytmech krásné irské hudby, kostýmy tanečníků zářily všemi barvami a byly velmi povedené. Jednotlivá dílčí vystoupení na sebe plynule navazovala a vším se proplétal příběh o lásce člověka a víly. Tato víla za svou lásku zaplatila smrtí, ale do příběhu zasáhly vyšší síly a vílu probudily zpět k životu. A tak tedy vše šťastně skončilo. Pardubické divadlo aplaudovalo a vytleskalo tanečníky znovu na parket.
Ale při pohledu zblízka, mi nemohou uniknout některé nedostatky. Vím, jak jsou irské tance složité a náročné a pátá pozice je věčný problém většiny tanečníků, ať na amatérské úrovni, tak i na té vyšší. Ale pokud se při tanci otáčí tanečník zády k divákům a kroky nedodělá či dokonce krok dojde normálním krokem, když ostatní tancují skip one two three, mi přijde trochu nevhodné. Pokud se zaměřím na příběh, tak dost z nás diváků se ztratilo v ději. Na počátku příběhu byl hlavní muž příběhu s jednou tanečnicí a po té se zamiloval do víly. Dokud se obě dvě hlavní dívčí postavy neobjevily na jevišti vedle sebe, tak jsme si nebyli jisti, která je která, neb byly obě dlouhonohé a blonďaté. V závěru, když víla zemřela a byla překryta fialovým závojem – proč byl fialový to bych ráda věděla, neboť keltská barva smrti a znovuzrození byla bílá. Jsem zjistila, jako většina lidí okolo mne, že to tedy skutečně byly dvě různé hrdinky.
Nuže, jak hodnotit Mystery of The Dance? Přede vším je to ochutnávka irských tanců. Je dobré, že s tím objíždějí republiku a lidé se dozvědí něco o irských tancích.