Po několika letech jsem v roce 2007 opět zavítal na festival Pardubická Ryengle, tentokrát nikoli jako tanečník, ale jako trenér taneční skupiny Caramelka.
Ze soutěží (Countryových) pořádaných u nás v České Republice mi tato Pardubická "přirostla k srdci" rozhodně nejvíce. Důvodů je hned několik. Na PR jsem nenarazil na nevraživost mezi soutěžícími skupinami, která je cítit například na mistrácích Cloggingu. Na soutěž se jezdí z 99% proto, že skupina chce vyhrát, chce být co nejlepší v konkurenci ostatních, ale i přesto si v Pardubicích soutěžící skupiny dokáží fandit navzájem. Když se tohle podaří, tak potom ze soutěže čiší příjemná atmosféra a člověku je tam hned lépe. Vzpomínám si na ME v krasobruslení v Praze 1993, kde bylo mnoho soutěžících, kteří se také navzájem podporovali, povídali si spolu, prostě si soutěž i v rámci možností užívali. To byla nádhera. Bylo tam i několik nevraživých soutěžících, stojících vždy stranou, s nikým se nebavících - prostě takoví bručouni, mračouni, kteří nevědí, oč přicházejí, když jsou takto uzavření krásám světa. Ale to jsem hodně odbočil...
Další zamyšlení věnuji jednotlivým kategoriím PR. Jednu z kategorií totiž porotcům vůbec nezávidím. Je to (Country) Show. Tohle je totiž dnes již tak různorodá kategorie, že najít společný jmenovatel pro hodnocení (zvláště když spousta choreografií nemá ani s Country nic společného) je opravdu hodně tvrdý oříšek a jsem si jist, že porotci se při hodnocení hodně zapotili. Každý soubor/člověk si totiž může pod show představit něco jiného - můj osobní názor je choreografie, která má příběh a která není ani tak o tancování (byť musí být dobře zatancovaná), ale hlavně o hraní a pobavení diváků - překvapení něčím nečekaným, ... Show by se neměla dělat "jen" pro soutěž, ale hlavně pro širokou obec diváckou. A myslím, že i v country oblasti je zajímavých témat pro zpracování víc než dost. V kategorii Line mne překvapilo veliké množství Jive a Rock-and-Rollových prvků ve většině choreografií (v porovnání s "tradičními" krokovými variacemi). Je pravdou, že to Line dance hodně oživí, pro diváky je to zajímavější. A bylo vidět, že i porota toto oživení patřičně ocenila. Klasické Country a Clogging jsou kategorie, kde jsou "pravidla hry" více vymezená, ale i u Country kategorie je znát větší otevřenost poroty novým prvkům, než byla před lety. Zamyšlení nad Cloggingem již pěkně napsal Martin Konrád ve svém příspěvku, já si myslím, že by kategorie Freestyle a Acapella určitě festival oživily, ale záleží hlavně na Vás, tanečnících, zda byste v nich chtěli soutěžit.
No a bonbónek na konec? Tím bude můj obdiv a velké poděkování organizátorům za bezproblémový a pohodový chod celého festivalu. Organizace PR je podle mne nejlépe zvládnutá v porovnání s ostatními přehlídkami a soutěžemi v ČR. V Pardubicích prostě vše klape a pokud se vyskytne nějaký problém, (a při akci takového rozsahu se nutně vyskytnout musí), je vyřešen - řekněme v řádu desítek sekund. Dobře a jasně je organizována jak vlastní soutěž, tak prostorové zkoušky. Velmi příjemné bylo i stravování přímo v přízemí IDEONu (posledně, kdy jsem na PR byl se chodilo do suterénu venkem, což by při počasí, které panovalo na posledním ročníku nebylo zrovna ideální). Tradiční sobotní Country bál je také velmi příjemným zpestřením, relaxem a místem k navázání nových přátelství mezi tanečníky různých skupin. Ubytování pohodové a i organizace "sprchování" dobře zajištěná. A že holt v sobotu ráno netekla teplá voda? Havárie se může stát kdykoli a organizátoři dokázali zajistit opravu také velmi rychle. Je vidět, že organizátoři dělají festival PR s láskou a to je na atmosféře akce znát. Přeji všem, díky kterým PR žije, hodně elánu do dalších let a soutěžícím příjemné vzpomínky na čas strávený vždy začátkem prosince v Pardubickém IDEONu.
Tomáš Lorenc, Caramelka/Caramella Praha