Jeff Vašák: Zaplať pánbůh, že dříve bylo všechno tak dobrodružné a nedostupné!
19.02.2007
,
Švestka Štefan
,
31621
při příležitosti padesátin jsme si popovídali s Jeffem Vašákem o začátcích country tanců v České republice, o sportování na nejvyšší úrovni, ale i o plánech do budoucna.
1. Nedávno si oslavil své kulatiny. Jak si je oslavil a co zajímavého si pro gratulanty přichystal?
Ano, oslavil jsem je v den svých skutečných narozenin s Caramellou, Nota bene a svými přáteli 20.ledna v Kulturním domě Mlejn. Sešlo se asi 150 lidí. Odpoledne byl čas na přijímaní gratulací, dárků a povídání u stolů, které se postupně vytvářeli podle generací, které se v Caramelle vystřídali. Nejvíce jsem pochopitelně byl u stolu „otců (a matek) zakladatelů 84“ což je především Sovička, Zorka, Bill, Jóna, Ota, Rudolf nebo Petr Gottwald se Sybillou (ty jsi viděl poprvé asi po 15 letech!) Další stůl tvořili třeba Jarka, Milada Mikulenková s Petrem, Gábina, atd. Další stůl tvořila třeba Juhovka, Damián, Miracles, Honza Kuda, Tereza Bachová (což byla polovina devadesátých let)a hned vedle sedělo jedno z největších překvapení toho večera– naše první Dětičky z roku 1992. Eva Drličiaková, Mája a Tereza Smažíková. Teď už sedmadvacetileté dámy. Některé už s dětmi a manželi… K nim patří právě i Terka Bachová.
Krásný dárek v podobě 40litrů vína mi přivezli kamarádi z Mutěnic v čele s Vaškem Kramlem. Díky. Všechno se na tom večeru pochopitelně vypilo…
Od 20.00 pak začal veřejný program - „Takoví jsme byli aneb Country bál pro pamětníky.“
Vystoupila nejmladší Caramellka, jako hosté cloggerská skupina Angels Dance v čele s naší bývalou tanečnicí Evou Krausovou a pak „moje“ současná Caramella mi darovala kankán v osmi tanečnicích (tancovali i Blaničtí rytíři – což je můj terminus-technikus pro lidi, kteří už nemohou nebo nechtějí chodit na zkoušky, ale když jsou důležité akce a je nejhůř tak „vyjedou z hory“ Caramelle na pomoc….) a moje oblíbené Stoly v sedmi tanečnicích a nakonec jako neplánované překvapení vystoupili s Pánským (Cowboys-playboys) jen v civilu, tak jak přišli, i Kluci z roku 95 – Damian, Miracles, Láďa Jakeš, Honza Kuda, a doplnili je Martin Konrád, Tomáš Bureš, Pavel Soukup, Tomáš Lorenc. Hrála kapela Nota bene, byla výuka country tanců a pak jako host se dostavil ing.arch.Karel Cvrček z Dobříše, se kterým jsme v roce 1980 založili na vojně v Žatci beatovou kapelu Nota bene. Po 27 letech jsme se sešli a jen na jeden večer představili na jednom podiu Nota bene I. a Nota bene II. Půjčil jsem si kompletní bicí soupravu a obě kapely na ní doprovázel. Což byl hlavně zážitek pro muzikanty z Nota bene a musím se pochlubit, že se jim to docela líbilo, pochvalně se při některých skladbách od Beatles po mě otáčeli no a já byl v sedmém nebi…
Hráli jsme až do jedné hodiny a byla to , alespoň pro mě, moc zdařila oslava. Jistě, čekal jsem ještě další hosty, kteří se ale omluvili, Vlada Greža, Ivana Bartůňka, Henryho Špánika ze Šiklova mlýna, ale to bylo tak všechno a všichni měli své důvody…
.jpg)
2. Jeffe, stal ses průkopníkem československého country tancování, "přivezl" si square dance a stal se jednou z ikon českého country tancování. Jak se díváš na začátky. Byly těžké?
Začátky byly nádherně těžké. Nerad to říkám, ale musím za to komunistům poděkovat.
Za to, že nám to udělali tak přitažlivé, dobrodružné a nedostupné. Tenkrát jsme z toho neměli rozum. Ale teď říkám Zaplať Panbůh!
Teď objevovat co to jsou square dance nebo caller? To by mě vůbec nebavilo! Zadat na internetu do vyhledavače a kliknout a všechno co jsme my v ČSSR rok a půl horko těžko objevovali, čím jsme žili, co jsme si představovali, by mi vypadlo na stůl, srovnané, zabalené, seřazené podle abecedy?!? Ne, ne, děkuji.
3. Říká se že člověk se může věnovat pořádně svému koníčku, když mu věnuje spousty času i v soukromém životě. Stalo se Ti, že si měl někdy chuť se vším praštit?
Včera
4. Co Tě vždy podrželo při chuti nadále s tancem pokračovat?
1/ Naděje, že to bude zítra lepší
2/ Nová ženská
3/ Telefon ze zahraničí, že pro nás mají zajímavou nabídku
4/ Caramella
5. Málokdo ví, že jsi mohl být slavným sportovcem. Mohl bys nám popsat svou kariéru?
1957 – narozen v Praze na ostrově Štvanice
1960-1966 – fotbálky na pláccích u Stromovky v Umělecké ulici a v ulici U Studánky a vesnické mače na louce za vesnicí.
1967 – přihlášení se do nejmladších žáků Sparty Praha
první tři roky jako levá spojka v útoku
1970 – přeřazen na stopera (střední obránce) – hrávalo se systémem 3-2-5.
1972 – A žáci Sparty Praha, kapitán, vyhráli jsme pražskou ligu a pak v Ostravě s vítězi všech osmi krajů jsme vše vyhráli, ve finále porazili Baník Ostrava a stali se mistry ČSR. A já nejlepším obránce. A tím jsem se dostal do žákovské reprezentace ČSR.
1973 – z A žáků Sparty jsem byl přeřazený rovnou do A dorostu Sparty. V reprezentaci jsem se stal kapitánem a dostal se do výběru ČSSR.
1974 – v sedmnácti jsem poprvé nastoupil za B-mužstvo Sparty do obrany. Hned jsem vyrobil penaltu a prohráli jsme doma 1:0.
1975 – S reprezentací ČSSR jsem odletěl na měsíc na Kubu, na turnaj Družby, který jsme tenkrát vyhráli. Hrála tam reprezentační mužstva všech socialistických zemí…
V Havaně, ve svých osmnácti letech jsem také poprvé uviděl moře. Karibské moře…
A z letadla i Kanadu….
1976 - odmaturoval jsem na sportovním gymnasiu v Praze v Přípotoční ulici a hned složil přijímačky na Fakultu tělesné výchovy a sporu Univerzity Karlovy. Na obor – trenér fotbalu.
Mám zkoušky z anatomie, fyziologie, biomechaniky, antropomotoriky, biochemie, všechny možné kurzy lyžování, atletiky, masírování, pobytu v přírodě, první pomoci, zápočty z veslování, juda, gymnastiky, plavání, cyklistiky, lidových tanců….. při zápočtu jsem si vytáhl čardáš… a během studia na fakultě jsem se taky seznámil s Jasanem Bonušem.
6. Kdy ses rozhodl, že s fotbalem skončíš a budeš se věnovat nadále jen tanci?
1978 zrušili na Spartě B-mužstva, v Áčku na „mém“ postu kraloval Josef Chovanec, byl jsem čerstvě zamilovaný a už se mi nechtělo trénovat 5x týdně,.trávit léto na soustředění, atd.
Přestoupil jsem do divizních Sparty Košíře, pak do Kaučuku Kralupy, pak na rok na vojnu do Dukly Žatec a po vojně ještě krátce znovu Kralupy a nakonec Admira Kobylisy. Tam jsem taky v pětadvaceti skončil se závodním fotbalem…. A díky tomu, možná, si uchoval relativně zdravé klouby, kotníky a šlachy.
To už jsem pracoval na ČSTV jako metodik Českého fotbalového svazu, byl čerstvě ženatý a hned rozvedený a nakonec jsem „v nouzi nejvyšší“ poznal country tance….. ale to už je jiný příběh.
7. Ve své bohaté taneční kariéře si toho hodně zažil. Na co nejvíce vzpomínáš a na co nejraději?
To je hezká otázka….
Mě se líbilo vlastní tancování, v době kdy jsem ještě tancoval,……..
Moc se mi líbilo a líbí callerování a zvlášť s kapelou Nota bene, ale asi nejvíc se mi líbil ten pocit party, sounáležitosti a táhnutí za jeden provaz k nějakému cíli. Na to jsem byl zvyklý z fotbalu a to jsem v našich začátcích přenesl do Caramelly. Nechtěl jsem dělat country tance „jen“ pro radost. Vždycky jsem měl před sebou nějaký cíl a snažil se být lepší, známější, originálnější.
Mám pocit a radost, že se nám to v mnoha směrech povedlo…
Cením si prvních úspěchů na bálech v Posázaví, na Pony Expresu, Rýžování zlata, závodech psích spřežení na Šumavě či Luční boudě.
Seznámení s Carolyn Stevens a celá naše cesta po USA v roce 94 byl jeden velký splněný sen. New York, socha Svobody, Niagara, Ohio, Misissippi, Denver a prérie, zlato a Rocky Mountains, mormoni a Utah, Salt Lake City, Las Vegas, Grand Canyon, Kansas a Wichita, Oklahoma - cloggerský festival, rodeo v Arkansasu….
Moc rád vzpomínám na počátky square dance v Čechách, vzpomínám hrozně rád na choreografickou smršť Jarky, na naši spolupráci a díky tomu i na „dobytí“ Evropy…. na počátku třetího tisíciletí.
Festivaly s Rednex ve Švýcarsku, Country festivaly v Itálii, Dánsku, Holandsku, Německu, „dobytí“ Francie – ohromné festivaly v Paříži, Disneyland, Bordeaux, Rivieře, hry Karla May v Rakousku, Polsko, Maďarsko, Turecko. A všude to byly čistě komerční akce, žádné kulturní delegace, vystupování zadarmo, nebo že bychom si platili cestu nebo hotel
(o honorářích ani nemluvě). Nebyl to žádný náš český folklór, ale americké country a clogging.
8. Jeffe, jaké jsou plány do budoucna?
Plány……to je těžké. Někdy mám pocit, že už nemám kam dál jít. Že už to dál a výš v našich podmínkách a možnostech jít nejde. Mám některé dílčí nápady a přání ale už to není ta široká, vše zabírající fronta, která před sebou válcuje a drtí vše…chybí mi Jarka. Partner do dvojice, se kterým se to lépe táhne, vymýšlí a realizuje….
Chci prohlubovat spolupráci s kapelou. Naučili se teď hrát tři nová předtančení, ale už je problém, že to tanečníci neznají. A není moc kdy a kde a s kým se to znovu naučit. Ubylo akcí a tím i peněz na zkušebnu. Trénujeme jen jednou týdně. A místo dvaceti je nás deset.
Nemáme hlavního choreografa. Učíme se zkoušky vést sami.
Zkouším navázat spolupráci s hiphopovou choreografkou, inspirujeme se trochu stylem Chicago, navázali jsme spolupráci s Evou Krausovou, jako tanečnicí i jako choreografkou a znovu se po dvou letech na zkouškách objevila Jarka. Vydali jsme novou propagaci a v přípravce máme osm nových, mladých holek.
Znovu máme na léto pozvání do Švýcarska, Polska, Německa, Rakouska. Máme v Praze pravidelné country bály, ( v KC Zahrada) kam bych chtěl zvát jako hosty i pražské taneční skupiny. A držím tradiční akce na Šiklově mlýně – Americký týden a HIS festival a na příští rok opět počítám s jubilejní – pátou – Stodolou.
Možná se trochu po vzoru Evy Petákové z Crash dance víc zaměřím na agenturní nabídkovou činnost a mám vytipováno pár skupin i jednotlivců a to nejen z tanečního oboru, se kterými bych chtěl úžeji spolupracovat….
9. Má kam stále růst české country nebo vidíš stagnaci?
Pokud myslíš hudbu , tak vidím stagnaci. V Čechách.
Pokud myslíš tanec, tak ………mnnnooooo….. nevím. Na Stodole i na Ryengli to vypadá s country dobře, ale jak žijí skupiny mimo tyhle akce…..nevím, nevím. La Quadrilla jede s novou energií díky irské sekci a tím táhne i country, ale…. Co bude dál, ukáže přesně budoucnost.
10. Jakými směry by se podle Tebe mělo country hnutí opatrně prokousávat dále? Jaké směry jsou slepé uličky?
Exhibiční line dance má zelenou. Hudba! Dixie Chicks letos převálcovali v Americe všechno!
|